VÝCHOVA DĚTÍ

VÝCHOVA DĚTÍ - můj koníček mé názory

 

Rada: Věnujte pozornost tomu, jak mluvíte s dítětem během dne.

Nemyslím tím vyčítání. Ani já bych to bez napomínání nezvládla. Ale snažím se mu několikrát denně říkat, že ho mám ráda. A vysvětluju mu, proč na něj někdo křičí, že to je proto, že měl hodně náročný den a snažím se, aby to prostě POCHOPIL. A vnímám jeho city a postoje.


Není moudré potlačovat hněv, emoce, nebo něco před ním skrývat pro jeho dobro. Jednou se to stejně dozví a je moudré, aby si na ten problém zvykal postupně. Ať už se jedná o krizi v rodině a rozvod či jiné potíže. Důležitá je upřímnost. Kde jinde se to má přece naučit.

Všímám si také, že jsou případy, kdy rodiče nedovolují svému dítěti projevovat vůči nim hněv. Určitě souhlasím, že se děti mají chovat k rodičům uctivě a slušně. Námitky vůči vaší osobě jdou přece říct i klidně a i zdvořile. Každý tvor disponuje hněvem, a na vás je, jak naučíte své děti s ním zacházet. Co se v mládí naučíš... A nejlépe se dítko učí od rodičů. Vysvětlete své ratolesti, že sice přijímáte jeho hněv, ale na druhou stranu jednání ve vzteku nikdy nepřinese nic dobrého. Můžete navrhnout bouchání do polštáře, dramatický projev jeho emocí = může si zahrát na divadlo - to ocení nejvíce malé temperamentní děti, které mají rády pozornost.


Chvalte své dítko při učení, vždy když se o něco snaží. Ne až při výsledku, jaký má krásný obrázek atd. Tímto ho učíte směřovat pozornost správným směrem.

Dávejte mu najevo bezpodmínečnou lásku = což znamená během dne, aniž by pro to musel něco udělat (bez důvodu) mu řekněte, že ho máte rádi... Obejměte je, aniž by před tím cokoliv užitečného udělalo. Každý toto neumí, ale i tón, jakým mluvíte s dítětem, mu může říct, že jste jeho kamarádi. Když už nic jiného, tak aspoň pracujte na tomto.

Pomůže to dítěti při vynucování si vaší pozornosti, protože jí bude mít dostatek. A nejen při tomto. Dítě bude sebevědomější a i šťastnější.


Je samozřejmé, že děti z toho nemají rozum. Ale je pro ně důležité, aby komunikace byla zaměřena na pozitivní vjemy, které se jich přímo týkají.

A i u zlobivých dětí je důležité mluvit s nimi laskavě, i když souhlasím, že to bez hněvu opravdu nejde. Ale je pravda, že existují světlé výjimky, kdy rodiče se mezi sebou nehádají, tedy se to dítě nemá od koho naučit.

Na závěr cvičení, technika vhodná pro všechny děti bez rozdílu věku:

Každý den věnujte jednomu dítěti 30 min, hrajte si s ním; ať si samo zvolí, co se bude dít, jak se bude postupovat.

To znamená, když máte 3 děti, tak za den strávíte hodinu a půl podstatnou péči o své potomky. Ale nezapomeňte, že celých těch 30 minut jste vy zde jen a jen pro jedno dítko. Pravidla určuje ono.

Komentáře

  1. Já se snažím s dětmi hodně bavit. Baví mě totiž, že učím a vychovávám já je, ale zároveň se toho od nich mnoho naučím. Třeba nedávno mi syn ukazoval, jak zjistil, jak napsat hashtag. Tohle zrovna jsem samozřejmě věděl, ale on z toho měl takovou radost, že jsem neměl to srdce mu říct, že jsem se od něj nic nenaučil. :)

    OdpovědětVymazat
  2. To já bývala z dětí vždycky vystresovaná, až na prášky. Opravdu jednu dobu, jsem musela brát antidepresiva. Ale protože jsem od mala měla ráda koně, začala jsem se zajímat oklusácké dostihy a mít to jako takový koníček. Člověk by nevěřil, jak moc ho dokáže uklidnit, dát děti k babičce a sám si jet na dostihy a nic neřešit, Za mě je to bomba :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky